PRAVIDLA

 
 
 
 

jarmark 2019

 
 
 
 

Školní poradenské pracoviště (dále jen ŠPP) poskytuje poradenské a konzultační služby žákům, jejich zákonným zástupcům a pedagogům. K hlavním cílům ŠPP patří posílení pozitivních vztahů mezi všemi subjekty školy, rozšíření oblastí primární prevence a zkvalitnění péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Činnost Školního poradenského pracoviště je legislativně podpořena vyhláškou č. 27/2016 o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a vyhláškou č. 197/2016 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízení. Aktivity ŠPP na naší škole zajišťuje výchovný poradce,  speciální pedagog, školní metodik prevence

Pracovníci :

Výchovný poradce: Mgr. Monika Linhartová: m.lin@email.cz 

Speciální pedagog: Mgr. Barbora Vilímková:  b.vilimkova@zs-janskeho.cz

Školní metodik prevence: Mgr. Karla Krištofová:  k.kristofova@zs-janskeho.cz   

Konzultace na základě předchozí domluvy prostřednictvím emailu

Cíle:

•    poskytování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,
•    sledování a vyhodnocování účinnosti zvolených podpůrných opatření,
•    prevenci školní neúspěšnosti,
•    kariérové poradenství spojující vzdělávací, informační a poradenskou podporu k vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění,
•    podporu vzdělávání a sociálního začleňování žáků z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami,
•    podporu vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných,
•    průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s výchovnými či vzdělávacími obtížemi a vytváření  příznivého sociálního klimatu pro přijímání kulturních a jiných odlišností ve škole a školském  zařízení,
•    včasnou intervenci při aktuálních problémech u jednotlivých žáků a třídních kolektivů,
•    předcházení všem formám rizikového chování včetně různých forem šikany a diskriminace,
•    průběžné vyhodnocování účinnosti preventivních programů uskutečňovaných školou,
•    metodickou a poradenskou  podporu učitelům i rodičům
•    spolupráci a komunikaci mezi školou a zákonnými zástupci,
•    spolupráci školy při poskytování poradenských služeb se školskými poradenskými zařízeními

Činnosti:

  • poskytnutí krizové intervence dítěti, které se octne v psychicky mimořádně náročné situaci;
  • spolupráce s učiteli při vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných, 
  • reedukace dětí s SPU
  • evidenci zpráv z pedagogicko – psychologických a jiných vyšetření;
  • práce s třídními kolektivy (diagnostika vztahů-třídní klima, školní klima, rozvoj spolupráce a komunikace, posílení pozitivních vztahů, rozvíjení osobnosti a sociálních dovedností);
  • anonymní anketní šetření a průzkumy ve škole (výskyt sociálně patologických jevů, vztah žáků k vyučovacím předmětům apod.) a konzultování zjištěných údajů s vedením školy, výchovným poradcem, školním metodikem prevence, třídním učitelem, při důsledném zachovávání anonymity jednotlivých žáků, kteří se šetření účastnili;
  • opatření k maximálnímu využití potenciálu dítěte;
  • opatření k posílení pozitivní atmosféry ve škole;
  • preventivní programy pro žáky

Veškerá dokumentace pracovníků ŠPP o svých činnostech je vedena v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů a je archivována. Přístup k dokumentaci o dítěti mají pouze rodiče (popř. děti).

Činnosti:

  • péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci s poruchami učení a chování, žáci mimořádně nadaní, žáci sociálně znevýhodnění, žáci s jiným zdravotním postižením)
  • individuální speciálně pedagogická reedukace žáků s doporučením k integraci (2. – 5. třída)
  • diagnostika a rozvoj nezralých funkcí a docvičení grafomotorických dovedností u žáků v 1. třídě
  • poradenská podpora pedagogům při tvorbě plánu pedagogické podpory a IVP
  • konzultace s pracovníky specializovaných poradenských pracovišť (PPP,SPC)
  • metodické vedení asistentů pedagoga ve škole  
  • metodické činnosti a speciálně pedagogická pomoc pro pedagogy školy
  • komunikace se zákonným zástupcem žáka
  • konzultace, doporučení a pomoc při zajištění speciálních pomůcek a didaktických materiálů
  • koordinace poradenských služeb poskytovaných ve škole (výchovný poradce, školní metodik prevence, třídní učitelé).

 

Mgr. Monika Linhartová - výchovná poradkyně pro I. a II. stupeň

Kontakt

m.lin@email.cz tel. 602 342 304

Konzultace

Na základě telefonické domluvy.

Náplň práce výchovného poradce

  • Zajištění vyšetření žáků v pedagogicko-psychologické poradně na doporučení třídních učitelů nebo na žádost rodičů,
  • péče o integrované žáky s poruchami učení nebo chování – pomoc při přípravě individuálních vzdělávacích plánů pro tyto žáky, jejich projednávání a vyhodnocování účinnosti,
  • péče o žáky nadané a talentované – jejich vyhledávání společně s třídními učiteli, návrh další péče o tyto žáky,
  • sledování žáků s neprospěchem a ve spolupráci s ostatními vyučujícími hledání způsobů řešení tohoto problému,
  • pomoc při řešení konfliktních situací ve škole,
  • řešení případů hrubých a opakovaných přestupků proti školnímu řádu,
  • spolupráce s dalšími odborníky - pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, kurátor pro mládež, úřad práce.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

Hlavní náplní práce výchovného poradce na I. i na II. stupni je spolupráce na řešení problémů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejčastěji se jedná o specifické vývojové poruchy učení (zejména dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dyskalkulie).

Děti, jejichž výkony v některých předmětech neodpovídají vynaložené snaze, mohou být vyšetřeny v pedagogicko - psychologické poradně. Zjistí-li odborníci, že neúspěch ve školní práci je způsoben právě některou z poruch učení nebo jejich kombinací, má toto dítě právo na zohlednění poruchy, na práci se speciálními pomůckami nebo využití jiné formy práce než učitel zadá ostatním žákům ve třídě. V případě těžších forem specifických poruch učení nebo zdravotního postižení žáka přichází do školy z poradny písemné doporučení žáka k integraci. V praxi to pro školu znamená upozornění, že žák by mohl navštěvovat speciální třídu. Při integraci je žák zařazen běžné třídy základní školy, ve které je mu věnována zvláštní péče formou výuky podle individuálního vzdělávacího plánu. Ten opravňuje učitele, aby některé celky se žákem probral pouze informativně a zaměřil se na procvičení základního učiva, žák může v hodinách využívat různé kompenzační pomůcky (např. přehled mluvnice, kalkulátor), rodiče se s vyučujícími domluví na formě hodnocení (klasifikace známkami nebo slovně) a také na formě spolupráce se školou.

 

 

 

Volba povolání

  • poskytuje poradenskou činnost v této oblasti pro žáky a rodiče
  • informuje o studijních možnostech
  • pomáhá při vyplnění přihlášek ke studiu
  • zpracovává přehledy o přijetí žáků

 

 

 

Přijímací řízení na střední školy 2019/2020

 

Uvádíme informace pro přijímací řízení pro tento školní rok. Žák podává jen dvě přihlášky na střední školy (SŠ). Může se tedy přihlásit jen na dva obory vzdělávání. Kromě dvou výše zmíněných přihlášek na střední školy může uchazeč v prvním kole podat navíc až dvě přihlášky do oborů s talentovou zkouškou. Teoreticky tak může v prvním kole podat dohromady až 4 přihlášky. Jednotné testy však může konat maximálně dvakrát.


Do oborů s talentovou zkouškou a na konzervatoře se podávají přihlášky do 30. listopadu 2019, do oborů bez talentové zkoušky do 1. března 2020.
První kolo přijímacího řízení do oborů s talentovou zkouškou se koná v termínu 2.–15. ledna 2020, na konzervatoře 15.–31. ledna 2020, na gymnázia se sportovní přípravou 2. ledna – 15. února 2020.
Do oborů s maturitní zkouškou se koná přijímací řízení ve dnech 12.–28. dubna 2020, do ostatních oborů 22.–30. dubna 2020.
Jednotná zkouška se koná v maturitních oborech vzdělání v 1. kole přijímacího řízení ve dvou termínech, které stanoví MŠMT do 30. září 2019 a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.
V oborech s maturitní zkouškou se bude psát povinný jednotný test z českého jazyka a literatury a z matematiky a jejích aplikací v rozsahu stanoveném Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Zadavatelem je Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání.
Jednotná zkouška se v prvním kole přijímacího řízení koná ve dvou kolech: 14. a 15. dubna 2020. První náhradní termín je stanoven na 13. května 2020, druhý na 14. května 2020. Žák může tuto jednotnou zkoušku konat dvakrát, a to poprvé na škole uvedené na přihlášce jako první v pořadí, podruhé na škole uvedené na přihlášce jako druhé v pořadí.
Seznam přijatých uchazečů bude na SŠ vyvěšen, nepřijatým bude zaslán dopis o nepřijetí. Jednotné testy jsou vyhodnoceny centrálně Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání a zaslány školám, a to nejpozději 28. dubna 2020.
Škola spolu se dvěma přihláškami vydává žákům i zápisový lístek. Ten se do 10 pracovních dnů ode dne oznámení o přijetí (vyvěšení na SŠ) zasílá řediteli SŠ, na kterou byl žák přijat, a potvrzuje tím úmysl žáka se na této škole vzdělávat. Pozor, je nepřenosný a až na dva případy ho nelze vzít zpět. Pokud po nepřijetí podal žák úspěšné odvolání, může si zápisový lístek přenést ze školy, kde ho uplatnil, na tuto novou školu. Stejně tak lze zápisový lístek přenést v případě, kdy byl žák po vykonání talentových zkoušek na školu přijat, současně však úspěšně vykonal přijímací zkoušku v oboru bez talentové zkoušky.
Proti nepřijetí je možné se k řediteli SŠ odvolat ve lhůtě do tří pracovních dní ode dne doručení rozhodnutí.
K naplnění předpokládaného počtu žáků může ředitel SŠ vyhlásit další kola přijímacího řízení.

 

 

Kontakt :Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 5

Kuncova 1580/1

Praha 5 – Stodůlky

155 00

 

tel. 251 611 803, 251 613 572

email: oppp5@volny.cz

 

činnosti :

tvorba, realizace a vyhodnocování školního preventivního programu
realizace aktivit školy zaměřených na prevenci: záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu,
sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, rasismu a xenofobie, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů, sebepoškozování a dalších projevů rizikového chování
koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti rizikového chování
koordinace spolupráce školy s ostatními institucemi, které působí v oblasti prevence rizikového chování
spolupráce na intervenci s odpovídajícím odborným pracovištěm v případě výskytu rizikového chování
shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence rizikového chování v souladu se zákonem a ochraně osobních údajů
předávání informací o problematice specifické primární prevence a realizovaných programech pedagogickým pracovníkům školy a zákonným zástupcům žáků
spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů rizikového chování žáků, provádění orientačního šetření žáků s projevy rizikového chování, poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům a zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště.
příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními.
vytváření individuálních výchovných plánů (IVýP)

 

Specifické poruchy učení

- jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematického usuzování nebo počítání (Matějček, 1995).

Předpona dys- znamená rozpor, neúplně rozvinutou funkci.

Dyslexie - specifická porucha čtení - neschopnost naučit se číst běžnými metodami, postihuje rychlost, správnost čtení, porozumění čtenému textu.

Dysgrafie - specifická porucha grafického projevu - zahrnuje celkovou úpravu písemného projevu, osvojování jednotlivých písmen, napodobení tvaru, spojení hlásky s písmenem a řazení písmen.

Dysortografie  - specifická porucha pravopisu - postihuje celkovou oblast gramatiky nebo jen určitých jevů.

Dyskalkulie - specifická porucha matematických dovedností - porucha se týká zvládání základních početních úkonů.

ADHD, ADD - vývojové poruchy pozornosti a chování.

Poruchy autistického spektra- vývojové neuropsychické onemocnění.  

 

Pomoc dítěti ze strany rodičů

  • Akceptovat problém - rodič se učí, co dyslexie (i jiné poruchy) znamená, akceptují, že jejich dítě je dyslektik a jsou připraveni dítěti pomoci.
  • Vysvětlení dyslexie - rodiče dítěti vysvětlí, že dyslexie nemá nic společného s hloupostí, že s sebou přináší potíže ve čtení, psaní a v jiných předmětech, které lze společně překonat.
  • Při domácích úkolech dbát na uvolněnou atmosféru - dítě nesmí být pod tlakem, nenutit ho!! Pomoc rodičů musí být dítětem akceptována.
  • Motivace, sebedůvěra - u dítěte musí převládat pocit úspěchu, proto je vhodné dodržovat následující pravidla:
  1. začít tím, co dítě dobře ovládá,
  2. pomalu zvyšovat stupeň náročnosti,
  3. uznat píli a snahu (i při špatném výsledku),
  4. dítě neustále chválit - uznat i malé pokroky.
  • Povzbuzení - i při neúspěchu dítě povzbuzovat, společně probrat chyby, promyslet další postupy.
  • Dítě nepřetěžovat - úkoly rozdělit po malých částech, učební látku přehledně znázornit (berevně vyznačit), raději 5x týdně 10 -15 min, než 1x týdně 1 hodinu.
  • Stanovení jen krátkodobých cílů - dlouhodobé cíle a plány vzbuzují u dětí strach.
  • Zaměřit se na čtení - čtení je rozhodujícím základem pro všechny školní předměty.  
  • Vícesmyslový přístup - zjistit, který smysl dítě při učení upřednostňuje, snaha o zapojení všech smyslů (zrak, sluch, hmat, pohyb, čich i chuť).
  • PC - programy - využití počítače je velmi motivující
  • Kontakt se školou - vést pravidelné hovory s učiteli, školním speciálním pedagogem: co dítě zvládá, v čem je slabší a co je třeba procvičovat, jaké metody zvolit...
  • Hry a sport- dát možnost vyniknout v jiných volnočasových aktivitách, umožnit dítěti volnou spontánní hru, dostatek pohybu, procvičit si slovní zásobu - scrabble, slovní kopaná, audiokazety aj.
  • Spoluúčast rodičů na různých činnostech
  • Učební techniky - vybrat vhodné psací náčiní: měkká tužka (zabránit drápovitému úchopu, tlačení na tužku, anatomický tvarovaný nástavec, pero Tornádo...),využití barev pro optickou podporu (pastelky, zvýrazňovače),  zhotovení tabulky nejobtížnějších slov a viditelně pověsit na zeď, využití kartiček s obtížnými slovy atd.

         

     – zamyslet se včas nad otázkou dalšího studia, volby povolání, při volbě  být realističtí.

     Pomoc dítěti při čtení

 

Čtení je důležité  

čtení je rozhodující základ pro všechny školní předměty.

Pravidelně číst

 denně 10 – 15 min.

Čtení po hláskách – obtížná slova číst hlásku po hlásce a za každou hláskou udělat krátkou pauzu.

Využití čtecího okénka

 také záložka pomůže, aby dítě četlo správný řádek a nepřeskakovalo, čtecí okénko používat pod vedením dospělé osoby.

Vzbudit zájem o čtení

 číst s dítětem obsahově zajímavé knihy psané velkým tiskacím písmem. Střídat se ve čtení - jednu větu (odstavec) dítě, druhou větu rodič. Použít "dublované čtení" - čte dítě a rodič společně.

Využít „komiksů“, hádanek a vtipů

 jsou většinou krátké a motivují děti ke čtení.

Oprava chyb

neopravovat každé chybně přečtené slovo, zaměřit se hlavně na obsah čteného.

Porozumění obsahu

 klást otázky k textu, vyprávění obsahu vlastními slovy.

Měření času

 při čtení měřit dítěti čas (tajně), dítě nesmí být pod vnějším tlakem. Měření slouží pro zjištění tempa ve čtení.

Radost ze čtení

dělat vše pro to, aby dítě mělo ze čtení radost. Čtení musí být zajímavé a zábavné  

 

Jak pomoci dítěti při psaní

Pokud dítě zpozoruje chybu již během psaní

škrtnout celé slovo a napsat znovu, neškrtat jen jednotlivá písmena.

Smysluplný opis

 nejdříve nahlas číst po slabikách, později po slovech, po větách, poté napsat zpaměti a hlasitě, později potichu po slabikách (slovech, větách) předříkávat   napsané slovo / větu / text přečíst a porovnat s originálem.

Nácvik diktátu

 využít jen známý, procvičený materiál, při čtení textu dítě jen naslouchá a všímá si pohybů mluvidel, nenechat dítě během čtení psát!

Hledání chyb

 musíme trénovat. Dítě pomalu čte napsaný text. Pokud přehlídne chybu, označíme mu nejprve jen řádek, ve kterém má chybně napsané slovo. Jestliže chybu nenajde, poukážeme přímo na chybné slovo.

      

Rozvoj sebeúcty dítěte

 Je potřeba, aby rodiče:

  • přijali přednosti dítěte,
  • stanovili dosažitelné cíle,
  • pomohli dítěti hodnotit jeho výsledky realisticky,
  • naučili dítě nebýt k sobě příliš kritické,
  • naučili dítě chválit samo sebe,
  • dítě musí cítit, že je milováno, cítit, že někam patří,
  • dítě potřebuje zažívat pocit, že se může samo rozhodnout,
  • v některých případech (např.: poruchy pozornosti) zavést  stálý denní režim s pevnými pravidly,
  • mít rozdělené povinnosti v rodině, být jednotní v požadavcích na dítě.

 

NADANÍ A MIMOŘÁDNĚ NADANÍ ŽÁCI

Nadaný žák je podle vyhlášky 27/2016 sb. žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za mimořádně nadaného žáka se považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech již výše zmíněných.

V definici nadání se uvádí kromě vysokého intelektu a výborné paměti i tvořivost, výjimečnost a také motivace k dosažení určitých výsledků. Nadaní žáci mají velkou potřebu se učit, vyhledávat nové informace, ověřovat si poznatky. U nadaných dětí se často můžeme setkat s jistou vyspělostí v určité oblasti – v jiné mohou být opoždění. Například dítě, které od  tří  let čte, si v příslušném věku nedokáže zavázat tkaničky. Mají zvláštní způsob učení, tvořivě přistupují k řešení problémů, jsou velmi brzy schopni abstrakce, věci dávají do neobvyklých souvislostí a jsou velmi dobře vybaveni v oblasti verbálního projevu. Mívají specifický smysl pro humor. Nadaní jsou charakterizováni neobvyklými zájmy oproti svým vrstevníkům. Pokud se o něco zajímají, jsou silně motivováni pro činnosti v této oblasti. Někdy se projevují naopak negativně – odmítají práci, pracují nedbale, vyrušují, často proto, že se nudí. Mohou mít tendenci stát se třídními šašky. Na jedné straně mohou být přecitlivělí nebo naopak panovační, k sobě i okolí přehnaně kritičtí.

Následující tabulka ukazuje rozdíl mezi bystrým a nadaným dítětem:

Bystré dítě

Nadané dítě

Umí odpovídat

Klade další otázky.

Zajímá se

Je zvědavé.

Zajímá se

Je zvědavé.

Má dobré nápady

Má neobvyklé nápady.

Odpovídá na otázky

Zajímají jej detaily, rozpracovává, dokončuje.

Je vůdcem skupiny

Je samostatné, často pracuje sám.

Jednoduše se učí

Většinu už zná.

Mezi vrstevníky je oblíben

Víc mu vyhovuje společnost starších dětí

Chápe významy

Dělá závěry.

Přesně kopíruje zadaná řešení

Vytváří nová řešení.

Dobře se cítí ve škole, ve školce

Dobře se cítí, když se učí (něco nového).

Přijímá informace

Využívá informace.

Je vytrvalé při sledování

Sleduje pozorně.

Je spokojené s vlastním učením a výsledky

Je velmi sebekritické.

Nadaným žákům je obvykle umožněno pracovat na vyšší úrovni nebo rychlejším tempem. Jedná se o rozšiřování, prohlubování učiva nad rámec běžných učebních plánů, za účelem další stimulace k hledání dalších originálních řešení, možných souvislostí v daném tématu. Při zadávání těchto úkolů se opíráme o zájmy dítěte.

Vaší zprávě se budeme věnovat v nejkratším možném termínu.